Lublaňský hrad

Hrad se rozkládá na kopci nad městem (376 m). Za Římanů tu stávala dřevěná pevnost, ve 13. století byla změněna na kamennou. Ve 12.století, kam se datují také první písemné zmínky, náležel Karantánským vévodům. Ti však vymřeli roku 1269, krátce území vlastnil český král Přemysl Otakar II., aby pak připadlo Habsburkům, kterým náleželo až do konce 1. světové války. Současná podoba hradu je z konce 15. století. V 16.století sloužil hrad jako vězení, od 1815 pro tzv. carbonari, italské buřiče. Během 1. sv. války tu byl vězněn pro politické názory i spisovatel Ivan Cankar.

Hrad Ptuj

Hrad Ptuj leží na mírné vyvýšenině nad řekou Drávou. Jako opevněné místo sloužilo už od pradávna. Za Římanů chránilo důležitou stezku z Říma do Panonie a záhy se kolem rozrostlo město, které se stalo i významným tržištěm. Během doby pronásledování křesťanů měl Ptuj řadu mučedníků, vysvěcen byl sv. Viktorin. Po pádu Řima náležel hrad vévodům karantánským, posléze se pak dostal do majetku salzburských arcibiskupů. 1137 je zmiňován jistý Fridericus de Bethowe, který se stal zakladatelem mocné rodiny pánů z Ptuje. Byli sice formálně podřízeni arcibiskupovi, ale až do konce 15. století se jednalo o jeden z nejváženějších šlechtických rodů ve východním Slovinsku. Poté, co vymřeli, vystřídalo se zde mnoho majitelů, např. Eggenbergové nebo Tannhausenové, 1656 prošel hrad kompletní přestavbou za generála Walther Leslie. Posledními vlastníky byli Herbersteinové, kteří tu bydleli až do 2. světové války.

Hrad Brežice

Tento hrad, nacházející se v oblasti Posáví, vyniká především nádhernými barokními freskami. Patřil do majetku salzburských arcibiskupů, byl postaven patrně ve 13. století. 1491 přechází hrad do majetkuHabsburků, mezi lety 1530 a 1591 byl hrad přestavěn v renesančním slohu. Roku 1694 přešel hrad do majetku hraběte Ignáce Maria Atterna a tento rod pak vlastnil hrad až do 2. sv. války. V 18. století byl hrad vyzdoben četnými freskami od Ignáce Flurera, zejména kaple, schodiště. Nejkrásnější sál v celém Slovinsku vůbec je rytířský sál (F. K. Ramb). Dnes je hrad sídlem Posávského muzea a výstavy barokního umění.

Hrad Rihemberg-Branik

Nachází se v údolí Branice, na okraji Krasu. Hrad byl založen patrně ve 12. století patriarchy akvilejskými. V 15. století hrad potřil hrabatům z Gorice, ti roku 1500 vymřeli a hrad připadl Habsburkům, kterří jej 1528 předali rodině Lantieri. Rodina si celou dobu zachovávala vědomí o svých slovinských kořenech a v 19. století se účastnila národního obrození. Po 2. sv. válce byl jejich majetek komunisty zkonfiskován a majitelé emigrovali do italské Gorice.

Hrad Velenje 

Hrad sloužil především jako pevnost proti Turkům. Ve 13.století patři pánům z Kunšperka, 1553-1558 provedl velké úpravy v renesančním duchu Baltasar Wagen z Wagensbergu, 1603 přešel hrad do rukou Sauerů z Kozjaku a čelil několikrát útokům Turků a 1637 selském povstání. Dnes se zde nachází muzeum.

Hrad Otočec

Romantický hrad na ostrůvku uprostřed řeky Krky, který dal hradu jméno, východně od Nového Města, byl založen už někdy ve 12. století. 1246 ho Přemysl Otakar II. věnoval frízinským biskupům, kteří zde měli své správce, 1252 Henrika de Werde (Otoški), kteří hrad vlastnili až do konce 15. st., pak jej vlastnil tyrolský rod Villanderů, 1560 jej převzal generál Vojenské hranice Ivan Lenkovič, 1727 přešel do vlastníctví rodiny Schwaiger "von Lerchenfeld", od 1854 patří italskému rodu Margheri de Commandona, kteří vymřeli roku 1929, ale majetek převzal adoptovaný syn Villavicenzio a tato rodina držela majetek až do počátku 40. let, kdy byl poničen partyzány. Dnes slouží jako luxusní hotel.

Zámek Dobrovo

Zámek Dobrovo leží v oblasti Goriška Brda v kopcovité krajině nedaleko Gorice a italské hranice. Dnešní renesanční zámek zde byl postaven 1590 rodinou Colloredo. V polovině 19. století přešel zámek do vlastnictví rodu Baguerů. Po 2. světové válce byl lidmi zámek vydrancován a po dlouhé době opraven. dnes slouží jako galerie Zorana Mušiče a pro koncertní vystoupení.

Hrad Škofja Loka

Roku 973 daroval císař Ota II. vesnici Loka biskupům z Friesingu. Později získala jméno "Škofja"=biskupská a 1274 již byla městem. Biskup Abraham z Friesingu byl nejspíš slovanského původu a během jeho episkopátu vznikly tři slavné texty Frízinských památek Monumenta Frisingensia. Hrad byl zničen během selské vzpoury 1511, ale záhy byl znovu postaven. Dnes se zde nacházejí sbírky muzea ve Škofje Loce.

Hrad Bled

1004 císař Jindřich II. daroval panství Bled biskupovi Brixenskému sv. Albínovi, synovi sv. Hildegardy, oba jsou dnes patrony Bledu. Hrad se tak stal významným centrem. Jeho správci užívali titul kapitán (Hauptmann, glavar) nebo castellan (Burggraf, gradnik). Po 1371 hrad péřechází k různým rodinám, mj. Auerspergům (do 1574). Na základě smlouvy s Francií jej 1803 převzal rakouský stát, 1838 majetek císař předal zpět Brixenu, ale biskup ho 1858 prodal průmyslníkům.

Hrad Kozjak

Tento hrad, který se nachází nedaleko Trebnje, je velmi znám díky slovinské literatuře. Šlo o sídlo rodu Kozjackých, která hrála zásadní roli v románu Jurij Kozjak, slovinský janičář Josipa Jurčiče (1844-1881), který zachycuje osudy Ludvika Kozjaka, který byl slavným bojovníkem proti Turkům. 1475 padl do jejich zajetí, ale vykoupil se.

Hrad Kamen 

Stojí na strategickém místě u vstupu dio údolí Draga, které vede do Karavanek, byl postaven hrabětem z Ortenburgu, hrad poprvé zmíněn 1263. 1418 majetek zdědili hrabata z Cilli. 1436 Zikmund Lucemburský je povýšil, ale to vyvolalo válku mezi nimi a Habsburky, kteří jejich povýšení neuznali. Armádu Cillských vedl český generál Vítovec, který byl zobrazenv lidových vyprávěních jako Pegam. Jeho soupeřem se stal Lambergar (Lamberg). Panství ale bylo spravováno rytíři Steiny. 1469 hrad přešel do rukou Lambergů, dnes je rekonstruován.

Predjamski grad 

Jedinečný hrad stojící v ústí jeskyně v komplexu Postojna. Hrad známý jako Jama původně patřil patriarchům akvilejským, 1378 jej zakoupili Habsburkové, kteří jej 1397 svěřili do rukou vazalů - Konráda "burgravio di Jama", člena rodu Logarů, nejvýznamnějším držitelem byl Mikoláš Logar (Nicolaus de Foramine, alias Luogar), který byl také kapitánem hradu Děvín a Terstu. Jeho syn Erasmus jej získal 1478 a proslul jako udatný rytíř a vešel do lidových pověstí. V 16. století byl pro špatný stav hrad postaven před ním ještě další, tzv. Predjamský. Vlastnila ho rodina Cobenzl, v polovině 19. století se dostal do majetku Werianda z Windischgrätzu, v jejich majetku pak zůstal až do roku 1945, kdy jej zkonfiskoval stát.

Hrad Snežnik 

Hrad, známý i jako Schloss Schneeberg, byl postaven ve velm půvabné krajině jihozápadního Slovinska nedaleko hory Snežnik (1796 m), jejíž zasněžený vrcholek je dominantou širokému okolí. Hrad byl poprvé zmíněn roku 1286 a byl postaven hrabaty Ortenburskýmim a jeho správci se stali Schneebergové. Na konci 15. století přešel do rukou Lambergů a později dalších rodů. Dnes je zde muzeum.

Hrad Bogenšperk (Wagensberg)

Dnešní slovinské jméno je zkomoleninou původního jména německého. Nachází se východně od Lublaně nedaleko Litije. Sídlil zde rod Wagenů, 1672 byl hrad prodán rodině Valvasorů.