Andrej Rozman Roza

Mléko

roza1 Jen co mléko na dnu hrnce zašplouchá,
Rozverně chytí ho kdosi za ucha:
„Tak, pěkně, a až za chvíli Míša vstane,
bude už mít kakao nachystané.“

Mléko od hrůzy div že se nesrazí.
„Nikdy, z toho mě hned po těle mrazí,
Bělost svou že ztratím a svou chuť,
zbude jen pach a barva jako rtuť!“

Jak se rozčiluje se nad osudem svým,
tím více ho zdola rozpaluje plyn.
„Já že kakaem se stanu? V žádném případě!
Mám svou hrdost!“ začlo mléko vyvádět.
Vztekle vzkypělo a o překot se z hrnce řine,
bílé, čisté uhání pryč po kuchyňském lině.

„Do smrti zůstanu mlékem! Žádné kakao!“
sražené na podlaze z plna hrdla vřískalo.

Lovecká

Na posedu v šeru schován,
lauf má broky napěchován,
přestatečný Franta střelec
kňoura čeká obezřele.

Tu na konci pole žita,
kde se obzor s nebem stýká,
jitřní slunko zem osvítí,
na trávě se rosa třpytí.
Vtom však z lesa mlhou ranní
hop hop zajíc skočí, za ním
dva medvědi brtníci,
čtyři vlci vyjící.
V patách mají hbité lišky,
Plši, svišti, myši piští,
srny, jezevci a laně,
všechno se to valí na něj.
Oblečení všichni v poli
jsou v zelené kamizoly.

Dřív než Franta flintu čapne,
šest huňatých tlap ho lapne
a jeleni na paroží
nesou si ho v husté hloží,
a pak šup s ním do jeskyně,
hlavním chodem na hostině
zdá se, že se brzy stane -
všechno mají nachystané,
kolem stolu zvěř už sedí.

Oči z důlků, Franta hledí
vyplašeně všude kolem:
Na zdech hlavy lovců holé.
Hrůzou probudí se rázem,
nejdřív myslí, že je blázen,
pak se vydá dom na kutě,
lovit zvěř ho přešly chutě.

Klíště Anton

Malé drobné klíště Anton
dobře ví, co je to bonton.
Když si ho pak někdo všimne,
omlouvá se všem upřímně.
Říká: „Já se hrozně stydím!“
A odkvačí pít krev jiným.

Na svatého Utřinose

Na svatého Utřinose na desátou zvon k prašivé mši vyzvání,
po ní bude soutěž v říhání a vůbec v hnusném chování.
Po obědě hod soplů na cíl a pak bude chvíli klid.
Ve dvě zjistíme, kdo dokáže odpornější blivajz slít.
Ve tři se bude synchronně v blátě koupat,
ve čtyři na smetišti závod, kdo najde nejodpornější odpad.
V pět si zvolíme toho, jenž má nejtupější výraz tváře.
V šest bude volba největšího lháře.
V sedm děsná žranice a soutěž, kdo vrhne šavli nejdále.
Nezapomeňte! Přijeďte na svatého Utřinose do vsi Propánakrále!

Homepage autora www.roza.si