Kam ve Slovinsku?
Hory
Slovinsko leží v oblasti východních Alp. Pohoří se dělí do tří masívů: Julské Alpy, Karavanky a Kamnicko-Savinské Alpy. Nejvyšší horou Slovinska je Triglav (2864 m.n.m.) a je jakousi památnou horou Slovinců. Podobně jako u nás Říp, i tady platí, že každý, kdo se považuje aspoň trochu za Slovince, měl by na Triglav aspoň jednou za život vystoupit. Z dalších významných vrcholů jsou to pak Mangart, Kanin (oba jsou dobře známy zejména z bojů za první světové války - určitě navštivte muzeum 1. sv. války v Bovci a Kobaridu), Krn, Blegoš, Stol, Grintovec. Slovinské hory jsou u nás oblíbeny také pro své nesmírně krásné a průzračné řeky (Soča) jako stvořené k raftingu. V horách je řada zimních středisek, např. Bovec, Bled, Kranjska Gora ad., pořádají se tu lyžařské soutěže nebo skokanské závody v legendární Planici. Vedle samotných masívů zaujmou jistě soutěsky (Vintgar u Bledu) nebo řada nádherných vodopádů - Savica u Bohinjského jezera, Peričnik nebo u Bovce ležící Boka.
Moře
Slovinské pobřeží je sice jen krátké (47 km), ale půvabné. Vpodstatě je to začátek Istrijského poloostrova, kam řada Čechů dojíždí každoročně na dovolenou. Zvlášť hezké je staré přístavní městečko Piran. Správním a hospodářským centrem Přímoří je ale Koper s Velkým obchodním přístavem. Jako letoviska jsou využívány hlavně Izola, Anakaran a Portorož. Cestou k moři doporučuji malou zastávku v Lipici, kde dodnes chovají pýchu Slovinska, známé bílé lipicánské koně (po Kladrubech druhý nejstarší evropský hřebčín). Jinou zajímavostí je kostelík v Hrastovlje. Kostelík z 15. století má uvnitř fresky danse macabre (tanec smrti) a je zvláštním příkladem středověké mystiky.
Jeskyně
Slovinský jeskynní komplex mezi Postojnou a Škocjanem je druhým nejrozsáhlejším jeskynním komplexem na světě. A rovněž krásou se řadí k nejzajímavějším. Postojenské jeskyně jsou hojně navštěvovány, pro turisty je zde zprovozněn vláček, který ušetří mnohý krok. Ve Škocjanu jdete sice po svých, ale zato nádherou nedotčenou, po okraji téměř 80-ti metrových kaňonů, mezi skvostnými stalagmity a dalšími vápencovými útvary. Škocjanské i Postojenské jeskyně jsou také domovem tajemného živočicha Proteus anguinus, kterému Slovinci říkají "človeška ribica". Tato ryba je zřejmě endemickým vývojovým článkem mezi rybou a vyššími obratlovci (má končetiny). Žije ve vodě v naprosté tmě, takže nemá žádný pigment a je bez barvy. Vzhledem k neobvyklé přírodní zajímavosti byly Škocjanské jeskyně zařazeny mezi chráněné památky UNESCO. Kras má však co nabídnout i na povrchu zemském - krásné vesničky s domky s nízkými střechami, vinohrady nejen ve známé oblasti Vipavska.
Lublaň
Hlavní město Slovinska Lublaň je trochu jako každé takové významné město plné nějakých těch bank a moderních business center, ale Lublaň si zachovala také svou atmosféru malých křivolakých uliček, hospůdek a kavárniček, tichých nábřeží a parků. Neopakovatelným zážitkem může být také cesta po památkách, které po sobě zanechal
nejznámnější slovinský architekt Josip Plečnik (stavěl také na pražském Hradě) - Národní univerzitní knihovna (NUK), Trojmostí, úpravy Hradu, bývalý klášter Križanke, park Tivoli, pojišťovna (naproti nádraží). Lublaňská katedrála sv. Mikuláše stála snad už někdy ve 13. století, současná barokní úprava je z let 1701-08. Vykopávky na lublaňském hradu prokázaly, že zde byla opevněná hradba už v dobách Keltů a Ilyrů, i Římané tu měli svou vojenskou posádku. Dnešní podoba pochází z úprav po zemětřesení r. 1511 spolu s dalšími renovacemi v 17. století. Protějškem lublaňského hradu je tzv. Tivolský hrad (snad lépe zámek), původně sídlo jezuitů postavené na počátku 17. století. Po zrušení tohoto řádu byl rezidencí lublaňského biskupa, v polovině 19. století zde sídlil maršál Radetzky, za něhož získal hrad Tivoli také svou definitivní podobu. První stavba městské radnice (Rotovž) pochází z doby kolem 1484 a byla znovu přestavěna architektem Gregorem Mačkem r. 1718. Před budovou radnice stojí jeden z charakteristických monumentů Lublaně, Robbova fontána z r. 1751 symbolizující tři kraňské řeky - Sávu, Krku a Lublanici. Jednou z výrazných dominant moderní Lublaně je také "Mrakodrap" neboli Nebotičnik na hlavní lublaňské třídě. Jde o první výškovou budovu v Lublani postavenou v r. 1933 jako odezva na výzvu moderní americké architektury.
Města a památky
Z dalších míst, která byste neměli minout, zmiňme Bled, nádherné horské pleso na okraji Triglavského národního parku. I sám bývalý vůdce Tito si tu postavil jednu ze svých honosných vil, a ten asi věděl, kde je dobře. Sídlem brixenských biskupů bývalo město Škofja Loka severozápadně od Lublaně s pěkným centerem a hradem. Cestou do hor se nezapomeňte zastavit v Idriji. Je to maličké horní městečko, kde se kdysi těžívala rtuť. Dnes jsou zásoby již vytěženy, ale najdete tu muzeum dolování a dokonce přístupnou středověkou štolu. Nedaleko Idrije se rovněž před několika lety odehrál epochální objev. V jedné jeskyni s pravěkým osídlením nalezli archeologové zvláštním způsobem upravenou kost. Když zkoumali, k čemu mohla sloužit, zjistili, že se na to dá hrát. Objevili tak nejstarší známý hudební nástroj. Má stáří přes 40.000 let. Celý kraj je známý svými domácky dělanými krajkami, rovněž k nahlédnutí v muzeu. Cestou z Bledu vám doporučuji zastavit se v maličké vísce jménem Kropa. V jedné ze zdejších lidových staveb najdete muzeum kovářství, které tento kraj živilo dlouhá staletí. V místní prodejně si můžete koupit něco z ručně kovaných výrobků. Neopakovatelný zážitek (jen musíte správně odbočit, je to trochu konec světa). Nedaleko Vrhniky najdete také bývalý cisterciácký klášter Bistra, nyní Národní technické muzeum.
Podráví a Pomuří
Severovýchodu Slovinska dominuje druhé největší město Slovinska - Maribor (150 000 obyv.). Sídlí zde také druhá nejstarší slovinská univerzita. Je centrem štýrské vinařské oblasti. Řada malebných míst se nabízí cestou podél řek Drávy a Mury. Mezi nejkrásnější (a nejstarší) města celé země patří určitě i Ptuj. Město má totiž své kořeny už v době římské. Celý středověk stál Ptuj na křižovatce obchodních cest, což napomáhalo jeho velkému rozvoji. V městském centru dodnes stojí dominikánský a minoritský klášter. Dodnes se tu uržuje tradice lidových masopustních masek - kurentů. Vedle dalšího je tento region známý také jaké jako bohatá vinařská oblast.
Slovinské hrady
Slovinsko se pyšní také řadou hradů a zámků, které především v posledních 20 letech procházejí rekonstrukcemi a otvírají se možnostem cestovního ruchu. Řada expozic má zčásti charakter muzea s exponáty vážícími se k místní historii či přírodě. Mezi nejznámější patří Lublaňský hrad, hrad Snežnik, Predjama nedaleko Postojné, Celjský hrad, Bled či Škofja Loka.
Klášter Stična
Cisterciácký klášter s obrovským významem pro slovinskou historii a středověkou vzdělanost. Byl založen jako nejstarší ze slovinských klášterů r. 1135, dochoval se tu nejstarší a nejrozsáhlejší soubor latinských rukopisů na slovinském území. Z dalších významných klášterů stojí za zmínku ještě např. kartuziánský Pleterje.
Rezie
Tady už překračujeme hranici Slovinska. Rezie leží již na italské straně, je však obývána menšinou slovanskou. Jde o uzavřené horské údolí, jemuž dominuje hřbet Kaninu. Leží tu cca 4 větší obce (centrem je Stolvizza-Solbica). Vzhledem k odlehlosti kraje se tu dochoval zcela nezvyklý folklór a také jazyk Rezijců je hodně archaický. Ještě v minulém století se tu používal např. aorist (jednoduchý minulý čas, v češtině vymizel už ve 14. století).